K výcviku
psů mě přivedla moje babička, která se svojí fenkou německého ovčáka Sienou
jezdila na cvičák a já jako náctiletá ji doprovázela. Práce se psy mě natolik pohltila,
že jsem
si v patnácti pořídila vlastního německého ovčáka Jodyse Mir-Čer. Za
pomoci bezva party jsme spolu složili zkoušky ZM, ZVV1 a ZVV2 a účastnili se
spousty závodů. V době mé mateřské
a jeho třech letech, jsem Jodyse
prodala s hrdostí do služeb policie, kde sloužil do svých osmi let a dožil po
boku svého psovoda.
V období po revoluci 1989 jsem připravovala psy pro
strážní službu u bezpečnostních agentur. Bylo to pro mě super období, protože
jsem trénovala po boku kluků, kteří pracovali u policie jako psovodi a
s vojáky z výcvikového střediska Grabštejn. Získala jsem hodně
zkušeností
a dodnes se spolu setkáváme. Doma jsem měla fenu anglického mastifa
Achilleu Avernus, které byla zakladatelkou mé chovatelské stanice, fenu rotwailera
Agripu Černý Levhart a jorky Olimpii z Osy, Qein Elizabeth Ještídek a
Oywina Orsi Way Lifa.
Zpátky ke sportovní kynologii jsem se vrátila díky své dceři
Jany, kdy jejím velkým přáním byl vlastní pes a jak jinak než německý ovčák.
Psal se rok 2001 a do naší rodiny přibyl německý ovčák Bargo a o dva měsíce
později jsem si přivezla německého ovčáka Agbara z Arnultovic. Jana s
Bargem složili hodně zkoušek a startovali na mistrovství mládeže
v kategorii ZVV2.
Já s Agbarem jsme nezůstali pozadu a v jeho
třech letech jsme měli za sebou úspěšně složeny zkoušky ZM, ZVV1, BH, IPO1 a
mnoho výstav se známkou "výborný". Pak přišel velký strašák "torze žaludku" a
já o Agbara přišla. Abych lépe zapomněla, a ne srovnávala dalšího psa
s Agbarem, přivezla jsem si domů štěndo německé dogy jménem Albi Irwin
Natinor. Pes, který mi ukázal svět
výstav (ve třech a půl letech MULTI Šampion) a zároveň mě vrátil na cvičák.
Podařilo se nám spolu složit zkoušky ZOP, ZOP1 a ZZO. Bohužel naše společná
cesta trvala pouhé čtyři roky. I Bargo se nemohl smířit s jeho odchodem, a
tak si Jana pořídila svého druhého německého ovčáka Ghilda Ro-Kop Bohemia.
V té době jsem se poznala se svým současným manželem. Po
jeho boku poznala svět motorek a potápění, ale doma mi stále něco chybělo. Kynologii
mám hluboko v srdci, a tak po tří leté pauze a mnoha diskuzích se po našem
boku objevila fena novofundlandského psa Avensis Bear of the Monk, která mě
ukazuje i jiné možnosti ... ale to už se vracím na začátek ...
